Dobrý den,
tak jsem o tom přemýšlela a napadaly mne hlavně otáky ohledně PB, ale pak mi došlo, že je to úplná hloupost. Psát Vám tu o nějakých ryze subjektivních pocitech z nějakého "konkurenčního" webu je ztráta času a prostoru, který lze využít rozumněji.
Možná to teď bude vypadat divně, ale obdivuju Váš široký roztyl, co se žánrů týče. Píšu to hlavně proto, že jste mi tím udělal radost a trochu mě "uklidnil", že snad nejsem tak úplně divná, jak si o sobě někdy myslím. Většinou se totiž nesetkávám s lidmi, kteří by poslouchali na jednu stranu např. Prodigy, N.I.N, RATM nebo Stooges a zároveň Paula Simona nebo Dead can dance. A úplně nejvíc jste mě překvapil tím, že znáte Majerovky. To jsem vážně chvíli nevěřila svým očím :-)
Proč takový úvod? V poslední době (začala jsem o hudbě uvažovat trochu z jiné perspektivy než dosud) přemýšlím občas nad tím, jestli je možné relativně "objektivně" hodnotit hudbu, která není tak nějak pro recenzenta jeho "šálkem kávy". Asi chápete jak to myslím. Obdivuju na lidech, kteří se tomu věnují, když dokážou zachovat určitou objektivitu, ale musí to být dost těžké. Předpokládám, že publicisté, kteří se tím "živí", by toho měli být schopni. Já si dost dobře nedokážu představit, že bych někdy psala o něčem, co mě neoslovuje, k čemu nemám žádný vztah, co se mnou nerezonuje. Proto předpokládám, že hudba, o které Vy píšete, Vám je něčím blízká... nebo to berete po čistě "řemeslné" stránce věci? Na různých hudebních webech jsem se setkala s různými přístupy. Někde mají recenzentů celou smečku, každý je zaměřený nějakým specifickým způsobem a "jede si to svoje". Podle autora recenze už pak poznáte, jaká hudba asi bude v článku řešena. Jinde je recenzentů málo a snaží se o širší žánrový záběr. Ale pak se stává, že i při nejlepší snaze, to v některých článcích je poznat, že