recenze a komentáře - rock, pop, world music
autor - David Pleva (Akana)

Buty - Duperele (2012)

8/10

Nikdy se nevrátí pohádka 90. let, kdy skupina Buty stanula na špici domácí hudební scény, a to jak v očích odborné kritiky, tak podle komerčních ukazatelů. Těžko si představit, že by dnes mohl žebříčkům kralovat podobný svéráz, ačkoliv kdo ví, my Češi jsme nevyzpytatelní. Pokud ale Pastrňákova banda čas od času utrousí tak sympatické album, jakým je Duperele, není proč hořekovat nad zašlými časy. O šest let starší deska Votom nebyla špatná, ale svírala ji jakási křeč kapely snažící se dokázat, že ji vnitřní krize ani autorský blok nesrazily na kolena. Na Duperele už Buty nic nedokazují, evidentně na album nahráli jen to, co je skutečně baví a nelámali si hlavu s otázkou hitové potence (možná s výjimkou Písně práce, která je v klipovém provedení neodolatelná, ale písnička samotná se nejistě šourá ve "františkovských" šlépějích).

Bavit se o instrumentální zdatnosti nemá u But už léta valného smyslu, koktejl z popových, jazzových nebo etnických ingrediencí je opět na vysoké úrovni, plný okatých i méně nápadných fórků. A je tu především to, co na kapele obdivuji nejvíc: spojení absurdního komična s temnějšími podtóny. Hned úvodní Carefour okouzlí dokonalým prolnutím nonsensu a těžko zachytitelných náznaků závažnějšího sdělení, přesně na hraně, kde posluchače ta nejistota příjemně lechtá a svědí. Jinde je zasmušilejší nálada zjevnější, jako v trudomyslné lamenataci Áú, kde pomalé odvíjení textu rafinovaně drží napětí. Zadumané a tak nějak popově „normálnější“ jsou také dva příspěvky hostujícího kytaristy Libora Mikošky (někdejší člen Narvanu) Nad papírem a Sestra, myšlenkově silná je Pastrňákova píseň Včil.

Mezi tím jsou ale jako vždy rozesety i vyložené ptákoviny. Dupať, Paul McCartney nebo Kuřátko od maminky fungují tak na první dva poslechy, živatoschopnější mi přijde roztomilé bluesové Maseuko. A některé blbiny zase jako by trochu klamaly tělem. V jazzujícím Ping pongu na pozadí banálního zahradního výjevu znovu cítím podivné surreálné chvění, se zvukomalbou si pohrávající Křovák může být ekologickým apelem i pouhou praštěnou hrou se slovy. Pastrňákova poetika je naprostý originál, většinou ani nelze určit, kde začíná humor (často pořádně hořký) a kde seriózní myšlenka. A to i když se zpívá o smrti jako v Náhradních dílech.

Odliv fanouškovských zástupů a minimální očekávání Butám prospěly. Duperele nejsou tak konzistentní jako Ppoommaalluu nebo Kapradí, ani tak napěchované chytlavými songy jako Dřevo či Rastakayakwanna. Těmhle klasikám z devadesátek ale mnoho nedluží a hlavně je to album dělané evidentně s radostí a chutí. Se stejnou, s jakou ho poslouchám.


tracklist:

1. Carefour
2. Dupať
3. Ping pong
4. Píseň práce
5. Křovák
6. Nad papírem
7. Sestra
8. Maseuko
9. Včil
10. Áú
11. Náhradní díly
12. Paul McCartney
13. Kuřátko od maminky
14. Carefour II
15. Nad papírem II


videa:
Carefour
Ping pong
Píseň práce
Nad papírem
Maseuko
Včil

 

15.04.2017 10:29:10
DKT.Akana
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
recenze a komentáře - rock, pop, world music
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one