ua.png
recenze a komentáře - rock, pop, world music
autor - David Pleva (Akana)

Shogun Tokugawa - Y3ars (2010)

6/10

Poměrně krátkou existenci plzeňského spolku Shogun Tokugawa korunuje album Y3ars, shrnující jejich dosavadní cestu i naznačující možné budoucí výboje. K těm už bohužel nedošlo. Dva zakládající členové vzápětí kapelu opustili, následovalo ještě EP Live Studio Session a po odchodu baskytaristy Filipa Fendrycha už definitivní rozpad. Svým jediným dlouhohrajícím počinem ale Shogun Tokugawa na naší post-hardcoreové scéně zanechali výraznou stopu. Jedním dechem ovšem musím dodat, že výraznou opravdu jen v českém měřítku, na nějakou mezinárodně zaznamenatelnou osobitost za těch pět let dosáhnout nestihli.

Ne, že by neměli dobře nakročeno. Značně nejasnou a mnohotvárnou škatulku post-hardcore mají po řemeslné stránce skvěle zvládnutou, čemuž napomáhá i povedený zvuk. Propletenec dvou kytar, basy a bicích správně zařezává, časté temporytmické změny mají logickou návaznost, slyšet jsou postpunkové i mathcoreové vlivy. Střídání screamo vokálu a čistého zpěvu není dávno ničím neslýchaným, ale z nahrávky je patrné, že melodické pasáže tu neslouží jako vějička pro usedlejší posluchače (kterýžto přístup devalvoval většinu metalcoreové špičky), ale jen jako účinný kontrast.

Ony náznaky progresu máme zřejmě spatřovat v použití elektroniky, to je ale velmi skrovné. Výrazněji zasahuje snad jen do skladeb Let's Dance a Too Much and Not Enough a rozhodně muziku neovlivňuje v takové míře, jako u v souvislosti s kapelou často zmiňovaných Enter Shikari. Přitom by její větší zapojení asi nebylo od věci, protože monotónnost jako tradiční strašák zvoleného žánru vystrkuje růžky i na tomto albu, i když jí částečně zahánějí chytlavější a plynulejší kousky jako Gentle Evening nebo The Days Are Gone.

Největší průšvih se skrývá v samotném závěru v podobě česky zpívaného bonusu. Problém nevidím ani tak v odlišnosti melancholicky laděné písně od zbytku materiálu, jako spíš v komické manýře Afrova zpěvu ve spojení s pseudopoetickou prázdnotou frázovitého textu. Pokud nešlo o parodii – a tomu nic nenasvědčuje –, podkopává tenhle song důvěru v celé album a podsouvá mi domněnku, jestli v tomto případě nejsou anglické texty jen milosrdnou potěmkinovou vesnicí zakrývající myšlenkovou chudobu, jak tomu u domácích kapel mnohdy bývá. Škoda. Jinak velmi solidnímu, ačkoli nijak třeskutě originálnímu albu, to z mého pohledu sráží z hodnocení celý jeden bod.


tracklist:

1. Transmission's Disconnected
2. Let's Dance
3. Used to Hate It, Now I'm Curious
4. Gentle Evening
5. Math
6. Too Much and Not Enough
7. Helena
8. The Days Are Gone
9. Say Goodbye Forevermore
10.


videa:
Let's Dance
Too Much and Not Enough
Helena



 

09.08.2017 15:18:00
DKT.Akana
Editace stránek
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
recenze a komentáře - rock, pop, world music
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one